BORDEAUX

Nejslavnější vinařský region na světě

 

Vína z Bordeaux jsou tak známá a oblíbená, že se jejich název natrvalo usadil i v naší slovní zásobě. Bordó nebo vínová barva jsou odvozeny právě od tmavě červených vín z povodí Gironde. Na obdivuhodný úspěch a velmi vysokou kvalitu tamních vín měla a stále má vliv řada faktorů. Jsou jimi lokalita, tedy místo, ve kterém hrozny dozrávají, a také dovednosti těch nejlepších enologů na světě, vynikající marketing i dějinné události, které ovlivnily vývoj vinařství na celém světě. Začněme tedy historií…

 

Stejně jako v mnoha jiných vinařských oblastech Francie se vinařství v Akvitánii začalo ve větším měřítku pěstovat s Římany. Starověký básník Ozonius měl v okolí dnešního města Saint-Émilion vinici a ve svých básních a sonetech opěvoval víno, které se zde vyrábělo. Na místě, kde pravděpodobně stála básníkova vila, se dnes nachází jedno ze čtyř nejvýznamnějších usedolostí v oblasti Saint-Émilion, Château Ausone.

 

Na Římany navázali Frankové, kteří rovněž pokračovali v tradici vinařství. S příchodem středověku se v celé tehdejší Evropě Universalis pěstováním vinné révy a výrobou vína zabývaly především kláštery. Vinice v okolí Bordeaux byly již tehdy výjimkou, protože byly většinou ve vlastnictví rytířů a šlechty.

V roce 1152 se dcera a dědička vládce těchto zemí – Eleonora Akvitánská – provdala za anglického krále Jindřicha Plantageneta. Díky tomuto sňatku se celá Akvitánie včetně vinic a přístavu Bordeaux stala na téměř dvě století součástí anglické koruny. Na britských ostrovech, jejichž podnebí neumožňovalo pěstování ušlechtilé révy, se tak přirozeně pila především vína z Bordeaux.


Ačkoli departement Tyrone a tamní vinice již po staletí nepatří Angličanům, vína z Bordeaux se na druhé straně Lamanšského průlivu stále těší velké úctě. Angličané jsou navíc vynikajícími znalci těchto vín na světě. Několikrát ročně se v Londýně draží výjimečné ročníky vín z usedlostí, jako je Château Cheval Blanc, Château Margaux nebo Château Haut-Brion, ve slavném aukčním domě Christie’s, vedle obrazů Rembrandta a Rubense nebo japonského a saského porcelánu.

TERROIR

Nejdůležitější je stanoviště

 

Francouzští vinaři a sommeliéři pod tímto pojmem skrývají téměř vše, co může ovlivnit vývoj révy a následně i vína. Jde především o klima v dané oblasti, ale také o půdu. Jak je známo, v případě vinné révy platí, že čím horší, vyprahlejší a kamenitější půda, tím lépe. Na takové půdě se sice rodí méně hroznů, které dávají mnohem méně šťávy, ta je však mnohem koncentrovanější, což se následně odráží v kvalitě vína. V Bordeaux máme dva hlavní typy půdy. Na levém břehu řeky Gyronde, v oblastech Graves a Médoc, se setkáváme převážně se štěrkovými půdami. Na druhé straně řeky, v oblastech jako Pomerol nebo Saint-Émilion, převažují vápencové půdy.

 

Terén, sklon svahů ve vztahu ke slunci, stejně jako blízkost jezer, řek a oceánu jsou důležitými prvky terroir. Často se přihlíží i k vinařské tradici daného regionu. Význam, který je přikládán terroir, je charakteristický pro celou Francii. Zvláštní význam má ve starých regionech, jako je Burgundsko, údolí Rhôny nebo Loiry, a právě v Bordeaux. Zdejší vinařství jsou vedena s velkým důrazem na detail. V Bordeaux pracují enologové, kteří díky tisíciletým zkušenostem předků a téměř neomezeným finančním prostředkům vytvářejí dokonalá vína. Významným rozdílem mezi jednotlivými etiketami je stanoviště – jedinečné místo, kde réva rostla. Ovlivňuje konečný charakter a především výjimečnost vína. Francouzi tomu říkají výraz du terroir.

 

APELACE

Slavná klasifikace z roku 1855

 

Díky věhlasu a kvalitě vín z Bordeaux si již ve středověku lidé začali všímat rozdílů v kvalitě obsahu sudů z jednotlivých vinic. Začal postupný proces třídění usedlostí podle kvality a ceny jejich vín. V roce 1663 se v londýnských novinách objevily první zmínky o tom, že opravdu dobré víno má pocházet z Château Haut-Brion. O sto let později vytvořili angličtí obchodníci s vínem první klasifikaci nejlepších akvitánských vinic. Neslavnější klasifikace, která je v téměř nezměněné podobě platná dodnes, vznikla na příkaz Napoleona III. v roce 1855. U příležitosti nadcházející světové výstavy v Paříži císař nařídil vybrat ta nejlepší vína z Bordeaux, aby je mohl představit hostům z celého světa.

Těžkého a poměrně nevděčného úkolu se ujali obchodníci s vínem z Bordeaux, kteří použili jediné, ale velmi výstižné hledisko – cenu, které dané víno dosahovalo na trhu v několika předchozích letech. Vyšli z oprávněného předpokladu, že pokud jsou lidé za nějaké víno dlouhodobě ochotni platit více, pak za to opravdu stojí, a je tedy lepší než jiná vína. Tímto způsobem vybrali ze stovek usedlostí několik desítek a rozdělili je do pěti tříd. V nejvyšší třídě premier cru classé je v současnosti pět význačných usedlostí a zároveň nejslavnějších vín Bordeaux: Château Margaux, Château Lafite Rothschild, Château Latour, Château Mouton Rothschild a Château Haut-Brion. Ve druhé třídě nalezneme mimo jiné vína z Château Brane-Cantenac, Château Durfort-Vivens, a Château Pichon Longueville Comtesse de Lalande. Z usedlostí další třídy stojí za zmínku Château Desmirail, Château Kirwan a Château Palmer.

 

Proslulí, kteří chybí

Do slavné klasifikace, kterou vytvořili obchodníci z burzy vín v Bordeaux, se nedostalo mnoho usedlostí nebo dokonce celých regionů, které jsou v současnosti významné a oceňované. To proto, že se tehdy ještě nenacházely na vinařské mapě Akvitánie, nebo na ní sice byly, ale na špatné straně řeky. Vinaři z pravého břehu museli svá vína posílat přes přístav Libourne, a proto ,jak dodnes kousavě tvrdí, je prostě vynechali. Pro tyto oblasti byly časem vytvořeny další klasifikace. Nejdůležitější jsou ty pro Pomerol a Saint-Émilion. V posledně jmenované oblasti zaujímají nejdůležitější místo čtyři usedlosti. Nejznámější z nich je Château Cheval Blanc, tedy Zámek bílého oře. V klasifikaci grand cru najdeme také víno Château de la Cour.

Zajímavé je, že od dob Napoleona III. došlo k jediné významnější změně, a to zlepšení hodnocení Château Mouton Rothschild, které bylo přesunuto do první, nejvyšší třídy. Od roku 1855 však v Bordeaux přibylo mnoho nových, stejně vynikajících vinařství. Ve 20. století pro ně byla vytvořena další klasifikace a status cru bourgeois. Vyplatí se věnovat těmto vínům pozornost, protože i když nejsou ta nejznámější, často překvapí vysokou kvalitou a potěší poměrně nízkou cenou. Mezi tyto usedlosti patří mimo jiné Château Castera.
K podobné situaci došlo i v oblasti Gravfes jižně od města Bordeaux. Ve slavné klasifikaci se objevilo pouze červené víno z Château Haut-Brion. Na další si vzpomněli až o více než sto let později, kdy byla vytvořena apelace Pessac-Léognan a doprovodný seznam nejvýznamnějších usedlostí, mezi které patří např. Château Pape Clément a Château Bouscaut.

 

Co je to apelace

Čím slavnější a oblíbenější se takzvané bordeauxské klarety stávaly, tím více se padělaly. Z toho vyplynula potřeba zvláštního systému kontroly kvality pěstování, vinifikace a také samotných vín. V důsledku toho vznikl rozsáhlý systém apelací, jehož složitost odrazuje některé potenciální zájemce o víno. Dnes máme v celém regionu téměř 40 apelačních oblastí. Zjednodušeně řečeno je apelace soubor pravidel a norem, které musí enolog dodržovat, pokud chce na etiketě svého vína uvést vyhrazený a kontrolovaný název dané oblasti. Nejdůležitějším kritériem těchto pravidel je povinnost pěstovat hrozny pouze v oblastech, na které se vztahují hranice označení. Čím menší a omezenější oblast, tím výraznější terroirové vlastnosti ve sklenici. Čím menší je apelace, tím snazší je kontrolovat kvalitu a udržovat vína v ní vyrobená na trvale vysoké úrovni.

Dobrým příkladem pro vysvětlení tohoto systému je oblast Médoc na levém břehu Rhôny. Celá tato oblast spadá pod obecné označení Bordeaux. Jelikož se jedná o vynikající místo pro pěstování vinné révy, zejména Cabernetů, byla jeho velká část označena názvem Médoc, z něhož byla následně vyčleněna menší, ale lepší oblast Haut-Médoc. Šest z mnoha obcí v Haut-Médocu pak bylo určeno jako částí s nepochybně (nebo možná APELATELNĚ) nejlepšími stanovišti v celém regionu. Patří mezi ně: AOC Margaux, AOC Pauillac nebo AOC St. Julien. Obecně platí, že čím menší apelace, tím lepší vína.

To ovšem neznamená, že ve větších apelacích, jako je AOC Bordeaux nebo AOC Bordeaux Supérieur, nenajdete výjimečná vína. Samozřejmě, že můžete – jen musíte najít správně doporučená vinařství. Jancis Robinson například “objevila” malou rodinnou usedlost Château Lamothe-Vincent, která produkuje vynikající vína. Další výhodou těchto skvostů ve spleti “běžných” apelací je velmi příznivý poměr kvality a ceny.

ODRŮDY

Nejoblíbenější odrůdy hroznů

 

Vína z Bordeaux jsou prakticky vždy kupáží, tedy vína smíchaná z různých odrůd révy vinné. Někdy je to poměr 98 % ku 2 %, jako v případě slavného Château Petrus. Jindy jsou hrozny použité k výrobě daného vína rozloženy rovnoměrněji. Z červených odrůd se nejčastěji používají tři odrůdy, které tvoří tzv. bordeauxskou směs: Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot. Někteří enologové přidávají také několik procent Petit Verdotu. Je však třeba připomenout, že Malbec a Carménère, které známe spíše z Nového světa, pocházejí také z Tyrhénského moře a také ony se občas objevují na etiketách vín z Bordeaux.

Nezapomínejme, že k Bordeaux patří také bílá vína. Vyrábí se převážně ze Sauvignon Blanc a Sémillonu. Někdy se doplňují Muscadelle, Colombard nebo Ugni Blanc.
Místní bílá vína jsou neoprávněně méně oceňována a přehlížena v klasifikacích. Výjimkou jsou mimořádně cenná sladká vína z apelací jako Sauternes a Barsac. Díky jedinečnému mikroklimatu se zdejší ovoce na podzim pokrývá ušlechtilou plísní. Stejně jako v maďarském Tokaji dochází k vysušování hroznů, a proto zde enologové mohou vytvářet vynikající sladká vína. Jejich kvality a hodnoty si lidé všimli již dávno a právě tato sladká vína byla v roce 1855 zařazena vedle suchých červených vín. Nejvyšší status premier cru supérieur zde získalo slavné Château d’Yquem. Mezi dalšími 26 usedlostmi bylo i Château Doisy-Védrines z Barsacu.

DRUHÁ ETIKETA

Druhá neznamená horší

 

Na závěr ještě jedna důležitá a zapamatování hodná vlastnost vinařství Bordeaux. Na rozdíl od jiných vinařství v Evropě nebo ve světě je na Tyronu pravidlem, že každé vinařství vyrábí jeden druh vína.

Na etiketě je uveden název vinice (château) a její vyobrazení. Toto víno se vyrábí z nejlepšího ovoce z nejstarších vinic rostoucích na pozemcích patřících k usedlostí. V tomto případě hovoříme o hlavní nebo první etiketě.

Výrobci se však často rozhodnou vyrábět další druhy vína. Vyrábí se z plodů mladší vinné révy nebo zrají v sudech o něco kratší dobu. Taková vína dostávají tzv. “druhou etiketu”.

Znalci vín z Bordeaux vyhledávají spíše tato méně známá, ale stejně vynikající vína. Není třeba dodávat, že jsou několikanásobně levnější než jejich slavní starší “bratři”, což dále zvyšuje jejich atraktivitu na trhu.,

Takovými výjimečnými “druhými etiketami” mohou být mimo jiné: Château Kirwan z Margaux, Marquis de Castera z Médocu, De la Cour ze Saint-Émilion a Château Petit Vedrines ze Sauternes.

VÍNA

Níže jsou uvedena vína z Bordeaux, která jsou k dispozici v naší nabídce

V naší nabídce vín z Bordeaux najdete vína z nejvýznamnějších premiers crus classes, vína zařazená do druhé třídy slavné klasifikace z roku 1855 i vína s takzvanou “druhou etiketou”, která znalci bordeauxských vín dychtivě vyhledávají. Je třeba dodat, že jsou několikanásobně levnější než jejich slavní starší “bratři”, což dále zvyšuje jejich atraktivitu na trhu.

Připravujeme také speciální nabídku vín, které bude možné objednat již za krátkou dobu jenom na objednávku.

Pokud hledáte slavná vína z Bordeaux, kontaktujte nás +420 234 290 642 nebo info@iwc-club.cz.