Víno v kombinaci s tradicemi na Velikonoční stůl

Česká velikonoční jídla jsou silně ovlivněna křesťanskou symbolikou a také tradicemi. Velikonoce sahají do pohanských časů. Jako oslavu jarní rovnodennosti a probuzení přírody konvertovali ke křesťanství jako svátku vzkříšení Ježíše Krista.

Škaredou středou začínají tři přísné postní dny a začínají přípravy na Velikonoce. Pokračují na Velký pátek, bílou sobotu, Boží svátek Velikonoc a končí na Velikonoční pondělí.

Naše babičky se v tyto sváteční dny držely přísných pravidel. Nabídka jídel byla přísně definována a lišila se jenom v regionech.

ŠKAREDÁ STŘEDA

Název škaredá středa měl připomínat Jidášovu zradu, a tedy škaredý skutek. V tenhle den se uklízelo. Přestože jídlo bylo pořád vynikající, na tenhle den hospodyně připravovali jídlo, které vypadalo ošklivě, dokonce nevzhledně. Pekly se různé placky nebo bramboráky, které se při smažení a opékaní úmyslně potrhali a tým vznikli “trhance”. K plackám se skvěle hodí ALTUM CHARDONNAY SPATLESE s výrazným zbytkovým cukrem a dlouhým závěrem, naopak ze trhancům, která se obvykle dělají ze sladkého těsta s rozinkami se hodí naše moravské Collection 1508 Reserve Pálava, které připomíná jarní květy, také rozinky se sladkou medovou dochutí.

ZELENÝ ČTVRTEK

Na zelený čtvrtek by jsme měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu. Proto se připravovali různé zeleninové polévky . K těmto jídlům se budou hodit vína například z odrůdy Veltlínské zelené – v naší nabídce je

Peču se také preclíky nebo pletence nebo škvarkové placky ke kterým se nejvíce hodí Rulandské Bílé od Bzence s jemnou limetkovou kyselinkou a dlouhou minerální dochutí.

K tradičním jídlům jako Kočičí tanec, Šumajstr nebo Pučálce můžeme nabídnout uruguayský Viognier - mírně olejité víno s příjemnou kyselostí a květinovými tóny.

VELKÝ PÁTEK

Podle evangelií zemřel Ježíš Kristus. Na jeho památku se na Velký pátek postilo. V některých regionech bylo tohle pravidlo přísně dodržováno. Po čtvrteční snídaní až do snídaně na bílou sobotu.

Povolená byla ryba (třeba pečenou) pokud si to domácnost mohla dovolit. K ní by padl klasický ryzlink například Ryzlink Rýnský z Moravy nebo v německé verzi Riesling Classic plný a osvěžující. V jiných regionech se připravovalo jediné jídlo dne - hustá polévka z toho, co dal Bůh a dům. Například kysané zelí, špenát, brambory, fazole, hrášek a kořenová zelenina nebo kmín.

BÍLÁ SOBOTA

Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a také nový život. Uklízelo se, peklo se slavnostní pečivo a barvila se vajíčka. Příprava na Boží hod velikonoční musela být důkladná.

Hlavním pokrmem byla velikonoční nádivka (známá i pod názvy snítek, sekanice či sekanina) ke které by nebylo krokem vedle si dopřát francouzské Bourgogne Chardonnay.

MAZANEC nebo velikonoční bochník je houska obvykle pečená na Velikonoce ze sladkého kvasnicového těsta, které se také peče o Vánocích. Toho dne nemohl na stole chybět. K sladkým velikonočním buchtám jsou vhodné sladší vína z odrůd jako jsou odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava ( Collection 1508 Reserve Pálava, Pálava výběr z hroznů nebo také Pinot Grigio Casa Defrà).

VELIKONOČNÍ NEDĚLE – BOŽÍ HOD

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých a křesťané oslavují příchod Pána. Na Boží hod se provádělo svěcení vína a velikonočních pokrmů.

V každém domě byl slavnostně rozložen stůl, z kuchyně začaly procházet ty nejchutnější vůně buchet, pomazánek a uzenin, což se tehdy až na svátky tak často nestávalo. Pak přišel tradiční zvyk oslavovat život a jaro. Samotná hostina měla začít vývarem. V té době to záviselo na tom, jak bohatá byla rodina, jaké zvláštní zvyky uctívali, v jakém regionu žili, ať už byli měšťané nebo na venkově. Na Velikonoce naše prababičky připravovaly všechny druhy masa - mladé maso! Většinou se snažili mít kůzle. Ale toto maso se stalo módní o něco později. Kromě toho všeho se podávala hlavně dostupná jídla z drůbeže, beraniny, jehněčí, králičí, uzené vepřové maso a také nesměla chybět šunka. Nikdy by však nemělo chybět pečené jehněčí, symbol nevinnosti. Kdo neměl z masa, tak pekl ze sladkého těsta a tato tradice přežila dodnes.

Ke kůzleti nebo do králíka se hodí jemně ovocné a osvěžující Rosé de Loire Privilége de Drouét,naopak k pokrmům z drůbeže, jehněčího masa, pečeného jehněčího masa plné Bacaro Syrah ze Sicílie nebo aromatické s hedvábnými taninama Réserve de Marande Syrah Oaked.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Pomlázka je znamením Velikonočního pondělí. Žena nebo dívka má být pošlehána, aby byla svěží a zdravá.

Na Velikonoční pondělí v kuchyni dominovaly vaječné pokrmy. Samozřejmě. Koneckonců, vejce je symbolem Velikonoc a je považováno za symbol nového života a znovuzrození. Vejce byla plněná (velikonoční nádivka), smažena, dodávaná do omáček, salátů, masa, a pokud byla upečená další várka velikonoční nádivky, neměla by v ní vejce chybět. Oblíbené byly také různé „pomazánky“. Harmonické, s čistou a elegantní dochutíCava Palau taky může dělat společníka. Šumivá vína čistí a osvěží vaše chuťové buňky zejména po vejcích.

Jedním z mála vín, které si poradí s tak širokou škálou studených pokrmů, bude dobré šumivé víno - něco ze šampaňského nebo dostatečně dlouhé zrání nad sedimentem, velmi výrazná španělská cava Extremarium. Bublinkové víno má výraznou kyselost, která si dobře poradí se saláty a omáčkami s přídavkem octa a majonézy. Silná vůně šumivého vína zvýší chuť uzeného masa, a to i těch, které jsou uzené nebo zralé po dlouhou dobu.